První kresby a ilustrace Svatopluka Pitry otiskly noviny krátce po výstavě Karikatury a jiné nepříjemnosti, kterou měl se spolužákem Vratislavem Hlavatým v Galerii Československého spisovatele v květnu 1957. Termín v prestižní pražské výstavní síni dostal původně Adolf Hoffmeister, ale pravděpodobně mu nezbývalo dost času na přípravu.

Číst dál: Karikatury a jiné nepříjemnosti

Reklamní diapozitivy se promítaly už v prvních biografech. Světelná reklama avizovala připravovaný program a později podporovala prodej gramofonových desek s oblíbenými filmovými šlágry. V kinech socialistického Československa přijal diapozitiv nový hospodářský i pedagogicko‒politický program: vychovávat zákazníky, kteří budou mít jasné představy o svých nákupních potřebách.

Číst dál: Světelné plakáty

Návrhy na využití filmu jako didaktické pomůcky se objevily už ve dvacátých letech. Výroba školních filmů se však začala rozvíjet až v nových společenských a politických podmínkách po Druhé světové válce, kdy se filmová produkce dostala ze sféry soukromého podnikání pod dohled státu. Poté, co veškerou moc převzala komunistická strana, došlo k rozsáhlým změnám i v oblasti výchovy a vzdělávání. Byla ustavena jednotná státní školská soustava a filmoví pracovníci měli realizovat náměty na základě odborných pokynů Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského.

Číst dál: Kreslené triky ve školních filmech

Podstatnou část 50. let se v československém tisku neobjevila žádná karikatura některého z domácích nebo dokonce sovětských politiků. Karikováni byli výhradně američtí a západoevropští „váleční štváči“, zatímco portréty vůdců východního bloku směly být zprostředkovány výhradně fotografií nebo realistickou kresbou. Toto pravidlo prolomily až karikatury Stalinova nástupce a kritika, Nikity Chruščova. Jeho portréty, které se objevily v československém tisku, se vymykaly dosud obvyklým, pečlivě vyretušovaným snímkům.

Číst dál: Chruščov v botkách sedmiletkách

Zatímco americké děti konzumovaly v padesátých letech společně s cereáliemi i reklamní komiksy, česká a slovenská mládež se mohla na obalech vločkových kaší Avena nebo Kalorka obdivovat vyvážené kompozici, střízlivé barevnosti a vytříbené typografii.

Číst dál: Degustace obalů potravinářského zboží

Lístkové hospodářství bylo v polovině padesátých let (nedávnou) minulostí a základní potraviny, textil nebo drogistické zboží si mohli občané koupit volně v družstevních prodejnách i v obchodních domech. Nákupy už nezdržovalo prohlížení a vlepování šatenek a tabačenek na archy papíru, ale prodej zboží "přes pult". Zákazník mohl vybírat zboží pouze očima a každou objednávku vyřizoval prodavač. Podstatnou změnu životního stylu mělo přinést zavedení samoobslužného prodeje, který by nabídl bohatý výběr zboží v hygienickém balení, umožnil kontrolu správné váhy a ceny a především zrychlil obsluhu. Vždyť, jak se říká v jedné z dochovaných reklam o výhodách samovýběru, "co je hroznějšího, než čekat, čekat, čekat a čekat…"

Číst dál: Výhody samoobslužného prodeje

Domácnost bez elektrických spotřebičů byla v reklamních prospektech národního podniku ELEKTROPRAGA Hlinsko prezentována jako začarovaný kruh: plotna ‒ dřez ‒ necky, necky ‒ dřez ‒ plotna, v němž moderní žena, navzdory technickému pokroku, uvízla. Bariéru nekonečné dřiny měly konečně prorazit šlehače, mixéry, vařiče, žehličky a vysavače a další přístroje ‒ pokorní služebníci, kteří poslouchají svou velitelku na slovo.

Číst dál: Zrození elektrického božstva