Neprakta 1949—1970

Neprakta 1949–1970

Kresby se signaturou Neprakta se půl století objevovaly na stránkách novin a časopisů, v knížkách i na televizních obrazovkách. Doprovázely rady manželským párům od doktora Plzáka nebo populární povídky a romány Miloslava Švandrlíka, který byl také libretistou komiksových seriálů a kreslených vtipů. Originály bývaly poměrně často k vidění v galeriích a výstavních síních, zatímco reprodukce visely nad ponky v továrních dílnách, na plechových dvířkách šatních skříněk i v kabinách nákladních aut. Zvláštní oblibě se těšily obrázky „prsatých nymf“, které Bohumil Hrabal označil za originální československé pin-up girls.

Číst dál: Neprakta 1949—1970

Kroje pracujícího lidu

Minulost je vždy připravená vyjít ochotně vstříc aktuálním potřebám. Může při tom nabýt mnoha nejrůznějších podob; může sloužit jako zdroj poučení, příklad pro současnost i ukazatel cest ke šťastnější a lepší budoucnosti. Vedle nostalgických pokusů průmyslových národů o návraty ke svým kořenům, to byli především ideologové fašistických svazů, nacistických a komunistických států, kteří v minulém století vyvinuli mimořádnou vynalézavost při (re)konstruování prapůvodních kultů nebo revolučních tradic.

Číst dál: Kroje pracujícího lidu

Zrcátka života a světa

Upomínkový aršík, který vydali pražští filumenisté u příležitosti výstavy zápalkových nálepek v roce 1960, charakterizoval drobné grafiky jako "zrcadla života a světa". Metafora je to docela zdařilá ... zápalkové nálepky padesátých let ‒ tak jako rovinná zrcadla ‒ odrážela jen to, k čemu byla nastavena. Nejsou to ani tak "střípky skutečnosti", jako spíš obraz určitého pedagogicko–politického programu. Následující reprodukce jsou reprezentativním výběrem toho, co zápalkové nálepky "zrcadlily" z československé reality po roce 1948.

Číst dál: Zrcátka života a světa

Bramborouci v Čechách

Bramborouci v Čechách

V roce 1949 vyšel v knihovničce Ministerstva zemědělství spisek autorského kolektivu Dr. Starý, Dr. Robek a Dr. Kac "Mandelinka bramborová a ochranná opatření proti ní". Text věcně rozebíral příčiny náhlého přemnožení mandelinky, škody, které působí larvy i dospělí brouci, a především navrhoval organizovaný postup proti této zhoubě československých brambořišť. Autoři mimo jiné doporučovali důrazně, avšak zcela střízlivě, vychovávat školní mládež "k tomu, že pátrání po mandelince a sběr je povinností jich samých a každého z nás a že tuto práci nutno vykonat bez odměn".

Číst dál: Bramborouci v Čechách

VPŘED Rychlé šípy, junáci, pionýři

VPŘED

Obálky časopisu VPŘED (a jeho následných mutací v letech 1945 až 1951) jsou přehlednou obrazovou kronikou společenských převratů v Československu po Druhé světové válce ― ačkoliv se aktuálními politickými tématy téměř vůbec nezabývají. VPŘED, časopis pro chlapce a děvčata Svazu české mládeže, vznikl v červenci 1945. Původně černobílých stránek se v dubnu následujícího roku ujala dvojice Karel Bureš a Jaroslav Foglar (do té doby redaktor Junáka). Přes značné technické obtíže přizpůsobili VPŘED předválečné podobě mimořádně úspěšného Mladého Hlasatele, a během jediného roku zdvojnásobili náklad týdeníku na 193 tisíc výtisků.

Číst dál: VPŘED Rychlé šípy, junáci, pionýři

Sladký Orient

Sladký Orient

"Orientální motivy" dožívaly svou zlatou éru v době před První světovou válkou: kouřící turek měl ještě své místo na vývěsních štítech c. k. trafik, stejně jako orientální otoman patřil k vybavení malířského ateliéru. V Československé republice začala sice obliba orientálních motivů pod náporem národních lipových ornamentů slábnout, ale reklamní grafika ještě ve 20. a 30. letech těžila z bohatých ložisek představ o místech "plných romantiky, exotických bytostí, znepokojivých vzpomínek, přízračných krajin a pozoruhodných zážitků".1 Některé "motivy z Orientu" doprovázely československé výrobky až do padesátých let. Platí to především pro obaly čokolád a jiných cukrovinek, jejichž vzhled ovlivnil výrazný příklad reklamního výtvarníka a malíře Zdeňka Rykra (1900―1940).

Číst dál: Sladký Orient

Pravdivé pohádky

Pravdivé pohádky

Drobné tiskoviny (obvykle formátu A6 a v rozsahu čtyř až osmi stran), které vycházely v době první československé republiky, s úspěchem využívaly k reklamním účelům modernizované syžety kouzelných pohádek. Adaptace lidových pohádek, přizpůsobené potřebám určitého výrobce, prodávaly žitnou kávu, margaríny, prací prostředky nebo mýdla. Po únorovém převratu, kdy měla z Československa zmizet všechna veteš starého světa, byly i reklamní pohádky odsouzeny k zániku společně s podniky a firmami, které je tiskly a šířily mezi dětmi svých zákazníků a odběratelů. Reklamní pohádky nicméně padesátá léta přežily...

Číst dál: Pravdivé pohádky

Pan Prokouk, důvtipný agitátor

Pan Prokouk

Konec Druhé světové války se stal (další) příležitostí skoncovat s křivdami starého světa a uvést v praktický život oslnivou ideu socialismu. Nikdo ze socialistických humanistů nepochyboval o tom, že do nové sociálně spravedlivé společnosti bude moci vstoupit jedině občan vnitřně obrozený. Předtím, než začal být tento nový člověk soustružen podle sovětských šablon stalinského komunismu, odpovídala představa očistného procesu pozvolným a nenásilným prozřením, jaká zažíval pana Prokouk. Populární loutce, kterou uvedl v život animátor, scénárista a režisér Karel Zeman, stačilo zprvu jen ukázat koncentrovanou moudrost socialistické teorie.

Číst dál: Pan Prokouk, důvtipný agitátor

Od propagandy k reklamě

Zápalkové nálepky padesátých let ‏‒ nejmenší nástěnky socialistického Československa

Reálný socialismus byl rájem organizovaných sběratelů. Vedle mineralogů, numizmatiků nebo filatelistů, kteří svá alba považují za galerie nejmenších obrazů na světě, fungovala v socialistickém Československu početná a dobře organizovaná obec filumenistů. Předmětem zájmu "milovníků světla" (což je doslovný překlad termínu phillumeny, který vymyslel jistý britský sběratel počátkem 40. let) jsou nálepky ze zápalkových krabiček. Sbíraly se sice už před Druhou světovou válkou, ale teprve v padesátých letech se z filumenie se stala "ušlechtilá zábava, která nejen potěší, ale také poučí".

Číst dál: Od propagandy k reklamě

Lehněte si patami k výbuchu a pevně zavřete oči

Jak se chránit před účinky zbraní hromadného ničení

V létě roku 1949 provedl Sovětský Svaz úspěšný test atomové bomby a stal se po Spojených státech druhou jadernou mocností. Pokud by tehdy došlo k válce mezi Východem a Západem, jednotky evropských členů NATO měly být štítem, který zastaví konvenční útok; USA pak měly udeřit na protivníka svým jaderným mečem. Jak by takový úder vypadal  ̶  a jak se proti jeho hrozivé síle bránit  ̶  ukazovaly četné brožurky civilní obrany. Společně s praktickými nácviky používání standardních i zcela improvizovaných ochranných pomůcek proti následkům atomové exploze vytvořily nad Československem mimořádně dusnou atmosféru. Slunce mohl i v pravé poledne zastínit oslnivý záblesk jaderného výbuchu.

Číst dál: Lehněte si patami k výbuchu a pevně zavřete oči