K politickým úkolům socialistické vědy patřilo hledání důkazu, že život nebyl stvořen, ale postupně se vyvinul z hmoty. Velmi slibně vypadala teorie, kterou už ve dvacátých letech rozpracoval sovětský biochemik Alexandr Oparin. Předpokládal, že chemickými reakcemi nejprve vznikly z jednoduchých anorganických látek organické sloučeniny a ty se pak postupným vývojem přeměnily na první buňky. Úspěšná výstava o vývoji vesmíru, země a člověka prezentovala v roce 1952 Oparinovu hypotézu jako velký epický příběh Země, která po odtržení od Slunce bloudila miliony let pustým vesmírem.

Číst dál: Živá hmota

V eseji o hranicích malířství a poezie (Laokoon, 1766) popsal německý estetik G. E. Lessing obrazovou kompozici, v níž lze zachytit podstatu nějaké události, jako "výstižný okamžik". Tento pojem estetické povahy, který neodpovídá žádné fyziologické realitě, se uplatnil nejen v sochařství a malířství, ale také v učebnicích výtvarné fotografie.

Číst dál: Výstižné okamžiky práce

Časopis Mladý technik si při svém vzniku v roce 1947 vytkl za cíl informovat o všech novinkách a zajímavostech ze světa vědy, přiblížit je mladým čtenářům, prozradit jim tajemství úspěšných lidí, seznamovat s novými objevy a vynálezy, a poskytnou dobrou zábavu. Program "zábavné vědy" nalezl počátkem padesátých let přitažlivé vyjádření v Obrazové škole na zadní straně obálky, později v barevných dvoustranách uprostřed každého čísla. Didaktické tabule Zdeňka a Františka Škodových měly "názorně objasnit" fungování gravitace, vznik uhlí, vývoj života na Zemi, princip animovaného filmu, činnosti mikrobů a mnoha dalších přírodních skutečností, vědeckých pozorování nebo technických objevů.

Číst dál: Zábavná věda pro mladé techniky