Vladimír Fuka

1926–1977

Vystudoval AVU v Praze u Otakara Nejedlého a Vlastimila Rady. Jeho rané práce ovlivnila civilistní poetika členů Skupiny 42 Kamila Lhotáka a Karla Součka. Od počátku 60. let rozvíjel osobité pojetí grafické zkratky. Kolorovaná perokresba, která se stala jeho hlavní ilustrační technikou, přispěla k oproštění od malířsky cítěné a pečlivě uspořádané scény, dovolila mu přeskupit zobrazené předměty do zcela nových konfigurací a přeměnit fyziognomii postav v siluety a výrazné znaky. V mnoha obměnách se ve Fukově volné tvorbě i v ilustracích objevoval motiv labyrintu jako symbol systému, z nějž není úniku. Fuka vytvořil stovky knižních obálek, grafických úprav a ilustrací, které získaly četná ocenění a proslavily českou knihu v zahraničí. V únoru 1967 emigroval s rodinou do USA.

Vladimír Fuka, ilustrace pro Mateřídoušku, 1963